Jiné typy uhlí v okolí JLD

Kromě známého lignitu, od jehož první zmínky o těžbě uplynulo už 200 let, se v širším okolí vyskytují i další energetické suroviny.

⚫ Karbonské černé uhlí

Mimo Vídeňskou pánev, ale v její těsné blízkosti, byly ve vrtech Němčičky 1 až 5 a Dambořice 1 nalezeny v hloubkách 2690 až 4803 m vrstvy svrchního karbonu (geologické období prvohor, asi před 323-299 miliony lety, kdy vznikala četná černouhelná ložiska.

Tyto vrstvy se skládají z jemně až středně zrnitých pískovců, prachovců a jílovců se slojemi slabě prouhelněného černého uhlí. Pravděpodobně představují nejjižnější výběžek hornoslezské uhelné pánve - ano, té známé pánve, kde se těžilo černé uhlí na Ostravsku a Karvinsku.

Výskyt uhelných slojí byl zjištěn podle přítomnosti uhelných úlomků ve vrtné drti vynášené výplachem.

Pouze v jednom intervalovém návrtu (cíleně odebraném vzorku z konkrétní hloubky či úseku vrtu, kde se očekává výskyt určité horniny nebo suroviny), konkrétně ve vrtu Němčičky 2, bylo získáno vrtné jádro z uhelné sloje.

Bohužel tehdejší měřicí zařízení používaná při průzkumu ropy a plynu nebyla uzpůsobena k měření hustoty hornin (tzv. hustotní karotáži - GGK), a proto nebylo možné přítomnost uhelných slojí touto metodou ověřit.

Podle množství vynášené uhelné drtě se však musí jednat o sloje značné mocnosti (až několik metrů), tedy o významné ložisko černého uhlí. Přesto se kvůli velké hloubce uložení jeho využití v blízké budoucnosti nepředpokládá.

🟤 Hnědé uhlí spodního sarmatu ve Vídeňské pánvi

V hlubších vrstvách Vídeňské pánve se kromě lignitu nacházejí i menší výskyty hnědého uhlí, konkrétně ve vrstvách spodního sarmatu - geologického období třetihor (miocénu), zhruba před 13 až 15 miliony lety.

V minulosti byly tyto vrstvy řazeny do tzv. pestrého tortonu - což je označení pro různorodé třetihorní sedimenty, které obsahují písky, jíly, štěrky a místy i uhelné sloje.

Uhelné sloje tohoto typu byly zaznamenány ve vrtech u Velkých Bílovic a Moravského Žižkova, kde dosahovaly mocnosti kolem 2 metrů.

Pozdější průzkum ve vrtech Vracov 1, 2 a 3 odhalil podobné sloje. Geologové pomocí tzv. elektrokarotážních profilů (záznamů z měřicích přístrojů ve vrtech, které sledují fyzikální vlastnosti hornin) zjistili, že tyto sloje mohou být místy až 5 metrů mocné.

Přestože se jedná o geologicky zajímavé nálezy, mají tyto výskyty pouze lokální a neprůmyslový význam – nejde tedy o ložiska vhodná pro těžbu ve velkém měřítku.

🟢 Další výskyty lignitu v blízkém okolí

Kyjovská sloj se vyskytuje ve dvou oddělených oblastech: v hovoransko-kyjovské části a v kelčansko-domanínské části.

Mimo tyto hlavní oblasti byly sloje zjištěny i v hradišťském příkopu, kde se lignit nachází spolu se štěrky.

Nebo například v Medlovicích, v tzv. medlovickém lomu, kde se v nížinách před asi 11,5 miliony lety ukládaly jíly s vrstvami lignitu o mocnosti kolem 1,5 metru. Při vyhoření této lignitové sloje vznikly zdejší charakteristické cihlově červené porcelanity - vypálené jíly.

V minulosti byly tyto sloje považovány za ekvivalent dubňanské sloje, později však byly přeřazeny jako samostatný ekvivalent sloje kyjovské.

🧐Vidíte, nebyla to těžká hádanka. Zkrátka, kdo tipoval „něco víc než jen lignit“, téměř se trefil 😊

Zajímaly by vás i jiné suroviny v našem revíru? Třeba typy podzemních vod a pramenů? Napište nám.

Zdroje:

www.chranena-uzemi.cz

Česká geologická služba

Rudolf Jiříček - Doprovodné suroviny v JLR a jeho širším ok