Vražda na dole Barbora II v Žeravicích

Nebyla by historie dolů jižní Moravy úplná, kdybychom se se nezmínili také o události na tehdy nejnovějším dole v katastru obce Žeravice, o Dole sv. Barbory II, tehdy zvaného Barbara-Zeche II. Otevřen byl v roce 1939 úklonou štolou, která při nafárání na sloj byla 190 metrů dlouhá s nestejnoměrným úpadem. Většina těžby šla 4 km dlouhou lanovkou do Kelčan na Důl sv. Barbora I, zbytek na drobný prodej. Majitelem dolu byl Cukrovar v Kelčanech. K tomuto dolu se váže jedna nejsmutnějších vzpomínek na onu dobu. 

Bylo to 13. dubna 1945 v ranních hodinách. Německá vojenská jednotka popravčí čety vedla spoutané muže v civilních šatech k dolu tam, kde byla vykopána jáma na hašení vápna. Na její okraj nešťastníky postavili, zavázali jim oči a na povel jakéhosi praporčíka, jehož jméno se nepodařilo zjistit, muže zastřelili. O několik dnů později, kdy již nacisté museli z obce ustoupit a žeravický zámek byl opět přístupný (za války tam totiž byl německý vojenský štáb), byl na zdi jedné sklepní místnosti objeven vyrytý nápis tohoto znění :

    „Kdo toto pročítá, oznam našim rodinám, že zde byli vězněni tito Slováci z Moravské Lieskové v okrese Nové Mesto nad Váhom: Martin Čičko, Ján Dedik, Štefan Dedik, Štefan Mitany, rolníci a tátové."

Nešťastníci tehdy ve zlé předtuše na zdi svého dočasného vězení napsali 11. 4. jména s adresou a prosbou o doručení zprávy jejich rodinám. Zpráva byla ve sklepení nalezena a 4. května doručena příbuzným. Místní národní výbor v Žeravicích zařídil exhumaci popravených.Byl to chmurný, deštivý den, kdy 6. května byly pozůstatky zastřelených Slováků převáženy do jejich rodné obce. Přesto však nebylo v Žeravicích nikoho, kdo by se byl této jejich poslední cesty nezúčastnil. Žeravští občané s pietou doprovodili rakve s oběťmi až na hranice obce, kde bylo smuteční rozloučení. Později vyšlo najevo, že popravení Slováci byli zajištěni pouze jako rukojmí, protože při ústupu německých vojsk ze Slovenska někdo v okolí Moravské Lieskové na vojáky střílel. Byli uvězněni ve štábní budově žeravického zámečku, postaveni před stanný soud a zastřeleni na prahu svobody. Čest jejich památce.

Na budově zámečku byla později odhalena pamětní deska obětem. Zde se ovšem vyskytuje nesrovnalost ve jménech dvou obětí, a to u jmen Jána a Štefana Dedika. Na vzkazu vyrytém na zdi jsou zaznamenáni jako Ján a Štefan Nešťák. Bohužel se nám dosud nepodařilo (i přes oslovení české a slovenské strany) odhalit důvod těchto nesrovnalostí, budeme rádi pokud nám pomůžete. Děkujeme.